Blog

  • Tady to je! Náhled na menopauzu od jedné z nás, která nám pomáhá i jako lékařka a gynekoložka.

    Tady to je! Náhled na menopauzu od jedné z nás, která nám pomáhá i jako lékařka a gynekoložka.

    Vážené ženy,

    na žádost jedné z nás jsem se pokusila sepsat odpovědi na otázky k tématu

    „Pohodová menopauza“.

    Dlouho jsem nevěděla, jak právě odpovědi na konkrétní otázky uchopit, až jsem se nakonec rozhodla vypsat je do osobního pojednání, které je spíše náhledem ženy, hledající správný přístup k ženství a životu všeobecně, než náhledem vystudované osoby v oboru gynekologie a porodnictví.

    Jak všechny víme, o ženě mající zachovanou plodnost, tedy v ideálním případě PRAVIDELNÝ menstruační cyklus, se často hovoří jako o ženě cyklické, plodné, aktivní, mladé atd.

    Pro ženu, která již zachovanou plodnost nemá, tedy nemenstruuje, takto pěkná přízviska již nenalézáme, avšak vědomá žena dokáže cenit samu sebe v kterékoli etapě svého života!

    Cykličnost

    V menopause se nehovoří o cykličnosti, jelikož cykličnost tak, jak jí rozumíme se pojí v rámci menstruace na cykly Měsíce („měsíčky“), čili Luny.

    Kdy asi přijde?

    Přechodové období u nás nastupuje v průměru kolem 50. roku věku

    ( různé zdroje udávají rozmezí 45-55 let).

    Počáteční projevy nastupujícího přechodu se u většiny žen projevují nepravidelností menstruačního krvácení. Vyhasínání menstruace lze ověřit pomocí krevních testů hormonálních hladin. Paušálně se odběry neprovádí, většinou dle uvážení gynekologa v přítomnosti obtěžujících perimenopauzálních projevů.

    POZN: Perimenopauza je období, kdy se u ženy sice vyskytuje menstruační krvácení, ale intervaly již nejsou pravidelné a mohou být provázeny i dalšími nepříjemnými všeobecně známými symptomy.

    Menopauza je kompletní vyhasnutí menstruačního cyklu, kdy od posledního krvácení uplynul celý rok.

    Přechod jako strašák

    Pro mnoho žen je období přechodové strašákem. Je to paradox k zamyšlení, protože v plodném věku se mnoho žen dobrovolně rozhoduje menstruaci nemít.

    Dle mého osobního názoru není na menopauze nic špatného, je to jen další vývojový stupeň v životě ženy!

    Klimakterický syndrom

    Tzv. klimakterický syndrom je často společností skloňován jako něco, co k menopauze nezbytně patří a jeho projevy mnoho žen přisuzuje genetice.

    Pokud jde o „genetické“ zatížení, osobně se s tímto neztotožňuji. Doporučovala bych vzdělávat se v tématech jako je epigenetika, podvědomé programování, psychosomatika apod.

    Ovšem tohle téma by bylo na samostatnou přednášku a není předmětem sdělení.

    Též jsem názoru, že pokud dochází k neblahým projevům v období přechodu, jako jsou návaly, pocení, přibírání na váze, změny nálad, deprese aj., nelze vše připsat jen na vrub právě probíhajícímu poklesu ženských hormonů, ale je třeba hledat i další tělesné a mentální zátěže.

    Těchto máme v současné době všichni dostatek ( a to v čím dál mladším věku!!!) a pohlížet na projevy přechodu by se dle mě mělo jako na součet všech vnitřních a vnějších okolností existujících pro danou ženu v daném okamžiku.

    K tomuto se přikláním i v rámci tzv. předčasné menopauzy.

    Nic se neděje jen tak!

     

    Řešení klimakterického syndromu

    Nepříjemné projevy lze samozřejmě řešit suplementací hormonů v rámci HRT a je to možná volba. Nebo se lze přiklonit k mírnění projevů pomocí bylinných preparátů a úpravou životního stylu, spánkového režimu, pomocí meditativních či dechových cvičení, užívání kvalitních potravinových doplňků aj.

    Z bylinek lze uvést napříkla červený jetel, sóju, třezalku, drmek obecný …. Zde platí, kdo hledá, najde.

    Též jsem názoru, že o tom, jak bude naše zdraví (chceš– li menopauza) vypadat, si rozhodujeme každá sama.

    Možností ovlivnění průběhu přechodového období je velice mnoho, bohužel se často setkávám s neochotou, vyjít ze své komfortní zóny a jakkoli do sebe investovat, ať už jde o peníze, stravu, vzdělávání či například čas.

    A co bych ženám vzkázala?

    Jste ženy – máte ohromnou vnitřní moudrost – použijte ji!

    Vyjděte ze své komfortní zóny, hledejte informace a nespokojte s ničím s čím vnitřně nesouhlasíte.

    Ať už je potíž jakákoli, vždy bude právě taková, jakou ji budete chtít vidět.

    Měla bych toho mnoho, ale někdy méně je více.

    S láskou k ženství 🙂

    Iva Hermanová

  • Už těžíte z výhody menopauzy číslo 3: „Nadhled a zkoumání hloubek?“

    Už těžíte z výhody menopauzy číslo 3: „Nadhled a zkoumání hloubek?“

    Upřímně, přiznejme si,

    svět se o nás přestal zajímat.

    Jsme z pohledu západní společnosti za zenitem. Porodily jsme  a vychovaly děti, další výkonnou a pracující generaci.

    Síly nám ubývají.

    Jsme pomalejší, psychicky labilnější a hlavně

    už se nám nechce mrhat naší drahocennou energií na hlouposti.

    Nejsme perspektivní.

    Naše životní zkušenosti, nabytá moudrost a nadhled v této době nikoho moc neoslňují.

    Já v tom však vidím výhodu:

    Můžeme

    Můžeme si dovolit obrátit se k sobě do nitra a zkoumat v klidu své hloubky.

    Můžeme se podívat do sebe, tam, kam jsme se dosud nedívaly.

    Můžeme se odvážit tak hluboko a tak daleko, jak si jen dovedeme představit a dost možná ještě dál.

    Můžeme se oddat zkoumání intuitivní moudrosti našeho ženského těla a srdce.

    Můžeme naplno rozvinout svou citlivost.

    A na nebi našeho života tak vyjde hvězda spirituality, která dodá našemu životu úplně jiný rozměr.

    Já už na té cestě jsem. A mohu vám potvrdit, že je úchvatná.

    Někdy mi nahání strach. Nevím, co přijde dál, ale je to dobrodružství.

    A baví mě.

    A jsem na jejím samém začátku.

    Každá jsme jedinečná. Zrovna tak je jedinečná cesta každé ženy.

    Můžeme ji objevovat a sdílet a tím se navzájem obohacovat.

    Každá na té své cestě vidíme, vnímáme a zažíváme jiné. Nedá se to popsat, jen zažít a prožít.

    Nechat se proniknout životem.

    Odevzdat se životu.

    Totálně.

     

    Zůstávám stát v úžasu nad tou rozmanitostí. Nad tou bohatostí.

    Máte také odvahu zkoumat své hloubky?

    Už zkoumáte?

    Potřebujete sdílet?

    Ráda budu naslouchat vašemu životnímu příběhu a vaší moudrosti.

    Pojďme se potkat na živé akci buď s hormonální jógou nebo se Šťastnou menopauzou.

     

  • Už těžíte z výhody menopauzy číslo 2: „Milování bez obav“?

    Už těžíte z výhody menopauzy číslo 2: „Milování bez obav“?

    Jakmile přejde fáze, kdy měsíční cyklus je tak nepravidelný, že nevíte čí jste a lékař nebo lékařka vám potvrdí, že vaše reprodukční orgány jsou už v klidu a další menstruace nehrozí,

    PŘIJDE RÁJ! 

    Možnost nechtěného těhotenství je ta tam a vy si můžete svobodně užívat potěšení svého těla. Není potřeba řešit antikoncepci a můžete se milovat kdykoliv máte chuť! Znáte už své tělo a dokážete se lépe uvolnit.

    Také děti už jsou většinou buď úplně dospělé nebo samostatnější a vy si snáze najdete čas na milování a relaxaci.

    Toxický pohled 

    Zažila jsem:

    …neboj, až ti bude 40, budeš ráda až to budeš mít za sebou a otočíš se.

    Že jste to neslyšely?

    Buďte rády, já ano.

    Když mi bylo 20 a byla jsem z toho na větvi.

     

    Dnes chápu, že ta žena, která mi to říkala, nevěděla, že způsob milování, který je funkční po celou reprodukční dobu, nazvu ho

    miluj se na výkon a kvůli početí dítěte nebo uspokojení partnera,

    přestává v menopauze fungovat.

    Milování jinak

    Nevěděla, že jsou i jiné způsoby milování, které ženino tělo v průběhu menopauzy potěší a naplní rozkoší. A díky tomuto druhu milování zůstává žena mladistvou a svěží až do pozdního věku.

    Jsem vděčná, že dnes toto poznání máme k dispozici a můžeme ho zkoumat a objevovat své tělo, co všechno umí a co s ním můžeme prožívat. Více o tom píšu v článku – Už těžíte z výhod menopauzy č. 3 „Nadhled a zkoumání hloubek“?

     

     

     

     

     

     

    Mýty o sexualitě v menopauze

    Sexualita v menopauze a po menopauze je opředena různými mýty.

    Asi nejznámější je ten, že díky poklesu hormonů a ztrátě plodnosti už sexualita a milování k ničemu moc není. A tak možná spousta žen rezignuje na milování.  Jejímu partnerovi  také ubývá testosteron a díky tomu i jeho chuť na sex klesá.  Četnost intimních chvilek se vytrácí, úplně nenápadně.  Postupně, až už si ani jeden v páru není schopen vybavit, kdy se naposledy milovali.

    A to je velká škoda.

     Sexuální energie je životní energie, dokud proudí i my žijeme.

     

    Průměrný věk, které ho se ženy v České republice dožívají je nyní 82 let.  Představa, že bych víc jak 30 let žila bez vitality a životní síly (rozumějte sexuální síly) je pro mě nepřijatelná.

     

    To teda NE.

     

    S tím souvisí další mýtus.

    Milování po menopauze bolí. Reprodukční orgány jaksi nutně musí zakrnět, zmenšit se nebo zchoulostivět.

    Nazývá se to syndrom papírové vagíny.  Ano to je pravda. Pokud nejsou orgány používány, to se týká jakékoliv části lidského těla, ochabují, zmenšují se.

    Není to však nutnost. Poklesu hormonů v menopauze se dá čelit různými způsoby. Já osobně jsem si vybrala hormonální jógu,  díky které se moje vaječníky  nezmenšují a stále jsou „motivovány“ vyrábět estrogen. A to i když už žádná vajíčka neuvolňují.

    Veškerou energii, kterou jsem dříve používala k tomu, abych se každý měsíc připravila na početí dítěte, mohu teď v menopauze použít pro sebe.

    Výhoda menopauzy, o které píšu v článku Výhoda menopauzy č. 1 „Stop kompromisům“, platí i pro ženu samotnou a její tělo. Její ženské orgány přestanou dělat kompromisy.  Vše zraněné, zapomenuté a bolavé se začne ozývat a je na každé z nás, zda to volání vyslyší a půjde za ním.

    To znamená, že budeme mít odvahu čelit té bolesti a zraněním, které se nám v životě staly.

    Můžeme

    Můžeme  tvořit svůj život, plný lásky, hojnosti a radosti.  I v menopauze.

    A k tomu ráda využívám i ženské taneční meditace Mohendžodáro. Jsou součástí tantra-jógy Mohendžodáro.

    Jak to řešíte Vy?

  • Už těžíte z výhody menopauzy číslo 1:  „STOP kompromisům“?

    Už těžíte z výhody menopauzy číslo 1: „STOP kompromisům“?

    Menopauza je období, kdy se naše tělo připravuje na přechod do další životní etapy. Přichází  útlum reprodukční funkce ženského těla, ustává menstruační cyklus.

    Má to své výhody a nevýhody.

    Výhoda číslo 1:

    Přestane se nám  chtít dělat kompromisy a stále omlouvat ostatní.

     

    Už nás nebaví dělat kompromisy, které zanechávají hořkost na jazyku. Jde to zlehýnka, nenápadně. Najednou zjistíme, že už nemáme chuť ani energii pracovat za kolegu v kanceláři nebo se hádat o maličkosti s manželem nebo dětmi.

     

    Mamince a tatínkovi, pokud ještě máme to štěstí a jsou naživu, jsme vděčné za to, že se o sebe postarají a snaží se být co nejdéle soběstační.

    Maminku přestaneme informovat o tom, kde přesně a v jaké fázi menopauzy se nacházíme vzápětí poté, co k narozeninám dostaneme knihu

    Jak se uklidnit rychle a efektivně,

    kde najdeme stovky dobrých rad a dechových technik pro každý den naší menopauzy.

    Má nás ráda, myslela to dobře.

     

     

    To naše inteligentní ženské tělo podezírám z toho, že si zcela záměrně bere hodně energie na vlastní přeměnu a na zbytečnosti už nezbývá.

    Není kde brát.

    Housenka, když se mění na motýla, tak se zakuklí. Nám tento luxus bohužel dopřán není.

    Naše transformace probíhá za pochodu,  někdy i v běhu, pokud jsme zvyklé na velké nasazení.

     

     

    Osobní vztahy a rodina

    Osobně ještě úplně nejsem v pohodě s touto výhodou ve svých osobních vztazích. Učím se uvědomovat si, co vlastně chci, co chce moje tělo a pak to vyjadřovat. A někdy si musím přiznat, že jsem z toho pěkně zmatená.

    Ono je na jednu stranu jednodušší zeptat se v rodině, co chtějí oni a udělat to, aby byli spokojení a já též, díky jejich spokojenosti. Jenže v menopauze mně tento způsob řešení přestal uspokojovat. Není zbytí.

    Experimentuju.

    Učím se uspokojovat své potřeby, být spokojená sama a vysvětlit v rodině, že i oni budou spokojení, když budu spokojená já.

    Prostě úplně naopak.

     

     

    Někdo je s tím v pohodě, někdo ne, a tak se učím i vymezit si hranice. Učím se být při tom laskavá a klidná.

    Jak mám vědět, kde jsou mé hranice, když jsem to doteď neřešila?! Dochází tak i ke konfliktům, kterým jsem se dříve vyhýbala.

    A emoce lítají…

     

     

    Občas se bojím. Budou mě mít doma rádi i tak?

     

     

    Práce a zaměstnání

    Konečně jsem se rozhoupala a odešla jsem ze zaměstnání, které mě stále méně a méně uspokojovalo. Najednou jsem zjistila, že mi chybí motor, motivace, abych se hnala za finančními výsledky, za pochvalou šéfa a uznáním kolegů. Měla jsem skvělého šéfa, práci, která mě roky naplňovala a kolektiv, v kterém jsem vždy věděla na čem jsem.

    Co budu dělat?

    Chyběla mi představa, čím jiným bych se mohla uživit. Co by mě bavilo. Bála jsem se přejít na druhý břeh a stát se podnikatelkou. Nedovedla jsem si však představit, že budu zaměstnaná jako dravá obchodnice až do důchodu, což znamenalo pobýt dalších skoro 20 let.

    Nakonec volba padla na hormonální jógovou terapii, kterou jsem si chystala jako zábavu na důchod a kterou cvičím už téměř 7 let.

     

     

    Její výsledky mě přesvědčily, že to má smysl, učit jiné ženy a muže, aby se i oni cítili nejen v přechodové fázi svého života vitální a byli zdraví.

    Bude to i Vaše volba?

    Až se uvolní nouzový stav, přijďte vyzkoušet, ráda Vás osobně poznám. Více o hormonální józe tudy

     

     

  • Děloha, co to je? Aneb jak to bylo dál?

    Děloha, co to je? Aneb jak to bylo dál?

    Už je mi 45 let,  stále cvičím hormonální jógu. Navíc  si každý měsíc dopřávám úžasnou lymfatickou masáž a přitom se cítím tak žensky! Děloha spí a já s ní.

    Škola sebelásky

    Ve 46ti  letech mi  Lucka Kolaříková ve Škole sebelásky říká, že můj způsob vyrovnávání se s životními těžkostmi je dětský. Chci se urazit. Co si to dovoluje?  Nakonec to nekomentuju,  ale stále mi to vrtá hlavou. Jak to myslela?  Začínám  víc zkoumat své myšlenky a to, jak reaguji. Cvičení hormonální jógy mě stále vede k uvědomování si mého těla.

    V místě dělohy zeje černá díra.

    Peru

    Jdu amazonským pralesem v Peru a na krku mám 47 křížků. Poprvé v životě cítím, jak ze země v pravidelných intervalech tryská energie a  vstupuje do mě mezi nohama skrz ženské orgány a projíždí mnou jako elektrický proud až do hlavy. Je to tak nezvyklé a tak příjemné!  Děloha se koupe v proudu energie.  Stále mlčí.

    Menopauza?

    Je mi 48 let, menopauza se hlásí, občas už nemám ovulaci, menstruační cyklus z ničeho nic vynechá jeden měsíc. Přičítám to stresu ze studia jógy, chystám se být certifikovanou cvičitelkou hormonální jógy a celoroční studium jógy a certifikace je pořádná výzva.

    Kdepak, ještě jsem mladá na menopauzu, přesvědčuju sama sebe.

    Pálava a její ženská energie

    Na podzim se přihlásím na Putování Pálavou k Soně Mitře Pavlincové. Pálavu mám za rohem, v Brně bydlím už 11 let a na Pálavě jsem byla za tu dobu jen jednou. Hodlám to změnit. Začínáme v pátek MuVa tancem v Mikulově. Tanec moc nemusím, je to však součást programu a tak se otočím zády ke všem a v rohu tělocvičny  se pohupuju  v rytmu hudby.

    Zpozorním, tělo se mi samo nastavilo do přirozené porodní polohy. Najednou vnímám, jako by se kolem mě objevily průsvitné bílé postavy a začaly mi vytahovat z dělohy jakýsi černý energetický chuchvalec. Ony mi pomáhají. Jsem v úžasu. Připadám si, jako bych něco porodila.

    Po skončení tance Mitra hovoří o vědomí staroslovanských kněžek z posvátného mikulovského kopečku a o tom, že dokáží léčit a že ten večer do tělocvičny skutečně přišly. Hmm, nezdálo se mi to.

    Celý víkend je mlha jako mlíko, všichni putujeme pohrouženi do sebe a vnímáme jen nejbližší okolí.

    Jadeitové vajíčko

    Je mi  49 let a potkávám jadeitové vajíčko. Zkouším s ním cvičit. Moc mi to nejde.

    Znovu Pálava

    Na konci jara mě  volá Pálava, a tak se měním ve vlčici a jdu s Mitrou na Cestu Ženy ve své síle. Stojím v noci u ohně a říkám:

    „Jsem hrdá na to, že jsem žena.“

    Snažím se to procítit. Horní část těla je v pohodě, ale od pasu dolů se ten vjem hrdosti a vědomí těla ztrácí. Přesto to asi zní přesvědčivě, protože  to prohlášení o hrdosti  nemusím opakovat jako jiné ženy. Celý pobyt na Pálavě probouzím svou divokost a nechávám se léčit přírodou a Zemí.

    Ženské meditace Mohendžodáro

    Ležím v relaxaci po ženské meditaci Mohendžodáro v Lažánkách na podlaze meditárny uprostřed horkého léta. Meditace Otevření se intimitě, která probouzí ztuhlé tělo, zbavuje programů sexuálního potlačení a strach z blízkosti a intimity, nepatří zrovna k mým oblíbeným.

    A teď to přišlo.

    Jako blesk z čistého nebe.

    Cítím, jak se moje životní energie uvolňuje, stoupá po páteři vzhůru a moje děloha začíná pulsovat. Je ŽIVÁ! Jsem ohromená. Cítím svou dělohu!

    Konečně jsem se dočkala.

    Jsem šťastná.

    A jak se to v mém podbřišku rozsvítilo, tak to taky rychle zhaslo.

    Zase tma.

    Hmm.

    Myomy?!

    Je mi 50 let a paní doktorka mě upozorňuje, že mám 2 cm velký myom. Leknu se, to jsem nikdy neměla.  Jsem z toho celá nesvá. Chvíli se snažím přijít na to, co to znamená a pak vnímám, že dělám, že ten myom není. Nechci ho vidět.

    Řeším to, že paní doktorka mi říká:

    „Vaječníky a děloha už jsou v klidu.“

    Už se tam nic neděje?!  Menstruaci nemám teprve pár měsíců,  beru to jen jako dočasný výpadek. Začínám se psychicky vyrovnávat s tím, že je konec. Není mi lehko na duši.

    Na další kontrole po půl roce mám další, i když menší, myom!  Proč? Paní doktorka je shovívavá, říká, abych se podívala, co jsem si tam schovala. Lehko se to řekne. Nechci se tam dívat. Bolí to. Hrnou se mi slzy do očí.

     

    Mystérium dělohy

    Blíží se mých 51 let. Opět Lažánky a Mohendžodáro.  Poznávám, jaké to je cítit dělohu. Je celá rozechvělá a živá!

    I když ten intenzivní pocit po pár dnech zeslábne, už se opakovaně dokážu na dělohu nacítit a ona reaguje. Vrací mi mou pozornost.

    Je klidná a moudrá. A já jsem pochopila, že je to mystérium.

    Smíření s dělohou 

    A tak se smiřuji se svou dělohou a jsem připravená naslouchat jejím příběhům ženské moudrosti a lásky.

    A ona se mi odměňuje tím, že se rozsvítí, kdykoliv na ní zaměřím pozornost.

    Znovu a znovu ověřuju, zda to funguje. Připadám si jako malé dítě, které dostane novou hračku a nemůže se jí nabažit.

    Zaměřím na ní svou pozornost jako reflektorem a ona se pokaždé rozsvítí!

    Dodává mi to klid a sebejistotu, cítím se úplně a žensky.

    Probuďte i Vy svou dělohu prožitkem v ženské taneční meditaci Mohendžodáro nebo cvičením hormonální jógy.

  • Děloha, co to je?  Aneb jak šel život s mojí dělohou…

    Děloha, co to je? Aneb jak šel život s mojí dělohou…

    Sedím v lavici, 7. třída základní školy, je hodina přírodopisu, paní učitelka sedí za katedrou a vypráví o pohlavních orgánech ženy a muže. Stydím se, dělám, že tam nejsem. Hlavu mám skloněnou, oči upřené do lavice. Děloha? Nic mi to neříká.

    Je mi 18 a jsem na povinné gynekologické prohlídce před nástupem na vysokou školu. Starší lékař, prý bývalý primář gynekologického oddělení oblastní nemocnice, se mě ptá: „ Vás nikdo nechce?“.

    Nerozumím, asi naráží na to, že jsem ještě panna. Mlčím. Nic neříkám. Cítím se nepříjemně.

    Pokračuje: „Máte obrácenou dělohu, ukážu Vám na to cvičení – kočičku.“ Klečím na lehátku na všech čtyřech a prohýbám se v zádech a bedrech. Snažím se cvičit pečlivě, aby cvičení mělo účinek. Pan doktor ke mně přichází a říká: „Ještě více se prohněte“ a chytne mě za zadek a pobízí mě k dalšímu cvičení. Je mi to nepříjemné, ale nejsem zvyklá autoritám odporovat, tak znovu a znovu až mi konečně dochází, že něco není v pořádku. Pan doktor je však se společným cvičením spokojen. Když mi dojde, že tady už nejde o cvičení, ale o osahávání, prudce se zvednu a mlčky odcházím. Pan doktor mě ještě starostlivě nabádá, abych nezapomněla doma pravidelně cvičit. Ach ta děloha!

    Doma jsem ve cvičení nepokračovala.

    Těhotenství

    Je mi 32 let, gynekoložka přikyvuje, ano, jste těhotná, „a víte, že máte štěstí?“ Ano, to vím, i když je těhotenství neplánované, mám štěstí! „No uvidíme, jestli to ta vaše obrácená děloha zvládne. Do 3. měsíce se musí narovnat!“ Nechápu, jak zvládne? Tak celé 3. měsíce čekám, zda to moje děloha zvládne.

    Tři měsíce uplynuly jako voda, paní doktorka hlásí: „Ano, děloha se narovnala, je to v pořádku. Teď už Vám ho nikdo nevezme.“ Poprvé v životě cítím vděčnost vůči ní, té děloze, co v ní bydlí moje miminko. Nechápu, jak se může tak malý orgán tolik zvětšit, však na to má 9 měsíců, myslím si a víc to neřeším.

    Vracím se z porodnice, při kojení vnímám bolestivý pocit dole v břiše, aha děloha se zavinuje, jak jsem o tom četla. Moje děloha má při zavinování svoje tempo, rozuměj „pomalé“ oproti normě, břicho se mi jen pozvolna vrací do původní velikosti. Mám jiné priority, takže tomu dál nevěnuji pozornost.

    Antikoncepce pro dělohu

    Při kontrole po porodu žádám svou gynekoložku o nitroděložní tělísko. Jsem samoživitelka a druhé dítě sama už nedám. Souhlasí a domlouváme termín.

    Opět ležím na gynekologickém stole, netušíc, co bude následovat. Paní doktorka si připravuje tělísko, najednou mnou projede bolest. Bože můj, co to tělísko s mou dělohou udělalo?! Zatmělo se mi před očima. Od teď vnímám, jakési neurčité nepohodlí v podbřišku. Zvyknu si na to.

    Za půl roku mám ledvinovou koliku, při kontrole stavu ledvin držím v ruce rentgenový snímek a vidím tělísko v děloze. Poprvé si uvědomuji, že děloha tiše snáší ten umělý předmět, který ji neustále dráždí a vyvolává v ní zánět. Mám dojem, že na sekundu vnímám, jak se ona cítí.

    Jak jen to jde, nechávám tělísko vyndat. Už ti to neudělám děloho, promiň, říkám si.

    První šance pro dělohu

    Je mi 36, jsem na semináři Probuzení ženy s italskou lektorkou. Poprvé se snažím vědomě soustředit do dělohy. Nic, jako by ve mně žádná nebyla. Seminář končí meditací na uzdravení dělohy, meditaci prospím, nic si nepamatuji. Sama nemám chuť a upřímně ani zájem se svojí dělohou hovořit či na ní meditovat.

    Další těhotenství

    Je mi 43 let, jsem v 11. týdnu těhotenství, gynekolog se dívá na ultrazvuku na mrtvý plod a říká: „Vaše děloha ho nechce.“ Nechápu, jak děloha může nechtít dítě a způsobit jeho smrt? Přesto vnímám, že se na ni, na tu svou dělohu zlobím. Co to jen udělala? Proč to dítě odmítla?

    Začínám se o svou dělohu zajímat, je tak mocná, dává život i smrt?

    Jsem zvědavá, jak ve skutečnosti vypadá, navštěvuji čínskou putovní výstavu BODY, kde jsou upravená a zakonzervovaná lidská těla. Zírám do vitríny s ženskými orgány, vidím jen jakési nitky, to jsou vejcovody? A to něco mezi, to je děloha? Jsem zmatená, světlo to do mého vnímání dělohy nepřineslo.

    Hormonální jógová terapie

    Je mi 44 let, potkávám se hormonální jógovou terapií od Dinah Rodriguez. Cvičím pravidelně, práce s vaječníky už je pro mne rutinou, ale ta děloha! Stále mi uniká. Občas se pokouším vnímat, zda něco říká. Neříká nic, alespoň já nic neslyším.

    Nevzdávám to. Nedávno jsem četla, že děloha je srdce ženy. Tak snad to své ženské srdce jednou uslyším bít a vyprávět příběhy ženské moudrosti a lásky.

    Zajímá Vás, jak to bylo dál? Čtěte tady