Děloha, co to je? Aneb jak to bylo dál?

Už je mi 45 let,  stále cvičím hormonální jógu. Navíc  si každý měsíc dopřávám úžasnou lymfatickou masáž a přitom se cítím tak žensky! Děloha spí a já s ní.

Škola sebelásky

Ve 46ti  letech mi  Lucka Kolaříková ve Škole sebelásky říká, že můj způsob vyrovnávání se s životními těžkostmi je dětský. Chci se urazit. Co si to dovoluje?  Nakonec to nekomentuju,  ale stále mi to vrtá hlavou. Jak to myslela?  Začínám  víc zkoumat své myšlenky a to, jak reaguji. Cvičení hormonální jógy mě stále vede k uvědomování si mého těla.

V místě dělohy zeje černá díra.

Peru

Jdu amazonským pralesem v Peru a na krku mám 47 křížků. Poprvé v životě cítím, jak ze země v pravidelných intervalech tryská energie a  vstupuje do mě mezi nohama skrz ženské orgány a projíždí mnou jako elektrický proud až do hlavy. Je to tak nezvyklé a tak příjemné!  Děloha se koupe v proudu energie.  Stále mlčí.

Menopauza?

Je mi 48 let, menopauza se hlásí, občas už nemám ovulaci, menstruační cyklus z ničeho nic vynechá jeden měsíc. Přičítám to stresu ze studia jógy, chystám se být certifikovanou cvičitelkou hormonální jógy a celoroční studium jógy a certifikace je pořádná výzva.

Kdepak, ještě jsem mladá na menopauzu, přesvědčuju sama sebe.

Pálava a její ženská energie

Na podzim se přihlásím na Putování Pálavou k Soně Mitře Pavlincové. Pálavu mám za rohem, v Brně bydlím už 11 let a na Pálavě jsem byla za tu dobu jen jednou. Hodlám to změnit. Začínáme v pátek MuVa tancem v Mikulově. Tanec moc nemusím, je to však součást programu a tak se otočím zády ke všem a v rohu tělocvičny  se pohupuju  v rytmu hudby.

Zpozorním, tělo se mi samo nastavilo do přirozené porodní polohy. Najednou vnímám, jako by se kolem mě objevily průsvitné bílé postavy a začaly mi vytahovat z dělohy jakýsi černý energetický chuchvalec. Ony mi pomáhají. Jsem v úžasu. Připadám si, jako bych něco porodila.

Po skončení tance Mitra hovoří o vědomí staroslovanských kněžek z posvátného mikulovského kopečku a o tom, že dokáží léčit a že ten večer do tělocvičny skutečně přišly. Hmm, nezdálo se mi to.

Celý víkend je mlha jako mlíko, všichni putujeme pohrouženi do sebe a vnímáme jen nejbližší okolí.

Jadeitové vajíčko

Je mi  49 let a potkávám jadeitové vajíčko. Zkouším s ním cvičit. Moc mi to nejde.

Znovu Pálava

Na konci jara mě  volá Pálava, a tak se měním ve vlčici a jdu s Mitrou na Cestu Ženy ve své síle. Stojím v noci u ohně a říkám:

„Jsem hrdá na to, že jsem žena.“

Snažím se to procítit. Horní část těla je v pohodě, ale od pasu dolů se ten vjem hrdosti a vědomí těla ztrácí. Přesto to asi zní přesvědčivě, protože  to prohlášení o hrdosti  nemusím opakovat jako jiné ženy. Celý pobyt na Pálavě probouzím svou divokost a nechávám se léčit přírodou a Zemí.

Ženské meditace Mohendžodáro

Ležím v relaxaci po ženské meditaci Mohendžodáro v Lažánkách na podlaze meditárny uprostřed horkého léta. Meditace Otevření se intimitě, která probouzí ztuhlé tělo, zbavuje programů sexuálního potlačení a strach z blízkosti a intimity, nepatří zrovna k mým oblíbeným.

A teď to přišlo.

Jako blesk z čistého nebe.

Cítím, jak se moje životní energie uvolňuje, stoupá po páteři vzhůru a moje děloha začíná pulsovat. Je ŽIVÁ! Jsem ohromená. Cítím svou dělohu!

Konečně jsem se dočkala.

Jsem šťastná.

A jak se to v mém podbřišku rozsvítilo, tak to taky rychle zhaslo.

Zase tma.

Hmm.

Myomy?!

Je mi 50 let a paní doktorka mě upozorňuje, že mám 2 cm velký myom. Leknu se, to jsem nikdy neměla.  Jsem z toho celá nesvá. Chvíli se snažím přijít na to, co to znamená a pak vnímám, že dělám, že ten myom není. Nechci ho vidět.

Řeším to, že paní doktorka mi říká:

„Vaječníky a děloha už jsou v klidu.“

Už se tam nic neděje?!  Menstruaci nemám teprve pár měsíců,  beru to jen jako dočasný výpadek. Začínám se psychicky vyrovnávat s tím, že je konec. Není mi lehko na duši.

Na další kontrole po půl roce mám další, i když menší, myom!  Proč? Paní doktorka je shovívavá, říká, abych se podívala, co jsem si tam schovala. Lehko se to řekne. Nechci se tam dívat. Bolí to. Hrnou se mi slzy do očí.

 

Mystérium dělohy

Blíží se mých 51 let. Opět Lažánky a Mohendžodáro.  Poznávám, jaké to je cítit dělohu. Je celá rozechvělá a živá!

I když ten intenzivní pocit po pár dnech zeslábne, už se opakovaně dokážu na dělohu nacítit a ona reaguje. Vrací mi mou pozornost.

Je klidná a moudrá. A já jsem pochopila, že je to mystérium.

Smíření s dělohou 

A tak se smiřuji se svou dělohou a jsem připravená naslouchat jejím příběhům ženské moudrosti a lásky.

A ona se mi odměňuje tím, že se rozsvítí, kdykoliv na ní zaměřím pozornost.

Znovu a znovu ověřuju, zda to funguje. Připadám si jako malé dítě, které dostane novou hračku a nemůže se jí nabažit.

Zaměřím na ní svou pozornost jako reflektorem a ona se pokaždé rozsvítí!

Dodává mi to klid a sebejistotu, cítím se úplně a žensky.

Probuďte i Vy svou dělohu prožitkem v ženské taneční meditaci Mohendžodáro nebo cvičením hormonální jógy.